Musím se přiznat, že toto CD bylo do mého přehrávače vkládáno s rozporuplnými pocity a menšími obavami zakládajícími se na stylovém zaměření tohoto severomoravského tria. Jelikož samotná kapela svou tvorbu definuje jako atmoblack metal, zmocnil se mě typický předsudek říkající mi, že na mě číhá další z někdy více, jindy méně povedených dimmu borgiovských klonů. Vzápětí jsou však moje předsudky zcela rozmetány palbou tónů toho výtečného matroše … a já si můžu připsat do seznamu svých oblíbenců další výbornou tuzemskou kapelu.

Osmero skladeb tohoto kotoučku se nese převážně v intencích technicky pojatého blacku s nemalým počtem výletů do deathových luhů a hájů. Mezi vysokorychlostní sypačky jsou umě vkomponovány pomalejší pasáže, přičemž by jste hluchá a nudná místa hledali jen velmi stěží. Zvuk kytar je výtečný a na mě osobně působí spíše deathovým dojmem, což razanci a údernosti muziky Sacrist slouží nesmírně k dobru. Věru, za takovýto sound by se nemusela stydět leckterá deathová úderka. Pochopitelně, že ani v produkci těchto moraváků nechybí obohacení v podobě kláves, kteréžto se ku prospěchu věci nesnaží za každou cenu působit dominantně. Právě naopak jejich přínos spočívá hlavně v podbarvení nálad jednotlivých skladeb. Velice oceňuji nevtíravost a vkusnost klávesových partů a jejichž místy velmi chladné až mrazivé vyznění. Sacrist se prostě nesnaží být podbíziví za každou cenu. Vybrali si vlastní formu hudebního vyjádření. Formu, ve které velice umě kombinují metalovou údernost s jemnou, místy až nenápadnou melodikou. Příjemným soustíčkem jsou i Petrovy vokály balancující někde na pomezí blacku a deathu. Prostě celá nahrávka, ačkoliv se jedná o debut, na mě působí nesmírně vyzrálým a vyváženým dojmem, což dává zapravdu všem názorům tvrdícím, že kapela by měla vydat plnohodnotnou desku, až na to bude skutečně mít. A Sacrist na to zatraceně mají!
Trošičku zamrzí jedině rytmika, kterážto obstaraná automatem působí v některých momentech sterilně a uměle, což je zřejmě problém všech nahrávek s použitým bicím automatem.

Sacrist se tedy dopracovali ke své, nutno říci, že naprosto zasloužené, debutní desce, jejíž obsah lze s čistým svědomím doporučit všem, kteří nehledají v muzice pouze pózu a silácká gesta plné stupidních keců, nýbrž pořádnou porci kvalitní muzičky od kvalitních muzikantů. Na tento materiál se dívám hlavně jako na veliký přínos do budoucna a věřím, že se od Sacrist někdy dočkáme ještě nejednoho příjemného překvapení a taktéž věřím, že další desku už nabouchá bicmen z masa a kostí ...